Ačkoli se o omezení emisních tříd u kotlů na tuhá paliva mluví již velmi dlouho, řada majitelů nechává jejich výměnu na poslední chvíli. Výměnu kotlů za ekologičtější modely, které by splňovaly alespoň 3. emisní třídu v současné době komplikuje i skutečnost, že se ceny energií turbulentně mění. Abyste si správně vybrali, je důležité, abyste se seznámili nejen s emisními třídami, ale i dalšími důležitými pojmy z této oblasti jako je třeba ekodesign. Zároveň se dozvíte, jak a kde si můžete zkontrolovat emisní třídu vašeho kotle a zda jej opravdu musíte měnit.
Co jsou to emisní třídy kotlů?
Emisní třída vyjadřuje, jaké množství škodlivých emisí kotel vypouští. Rozlišuje se celkem 5 emisních tříd. Rozdělení vychází z hodnocení účinnosti a emisí dle normy ČSN EN 3035:2012. Tato norma na základě měření množství emisí při jmenovitém výkonu 100 % a 30 % určuje zařazení kotle do příslušné třídy. Kotle 1. emisní třídy produkují nejvyšší množství emisí a zároveň dosahují nejnižší účinnosti. Naopak zařazení do 5. emisní třídy značí ekologický kotel.
Emisní třídy kotlů se objevily v roce 2000. Do té doby žádné podobné označení neexistovalo. Kotle vyrobené dříve proto nemají přidělenou emisní třídu. Provoz těchto modelů musí být také ukončen nejpozději do začátku září 2024.
Tabulka emisních tříd kotlů
Na uvedené tabulce s emisními hodnotami si můžete všimnout, že hodnoty jsou rozděleny pro ruční přikládání a automatizované kotle, ale i rozdílného jmenovitého výkonu kotle.
Jak zjistit emisní třídu kotle?
Emisní třídu kotle najdete na výrobním štítku. Ten se nachází přímo na kotli, obvykle na zadní části. Pokud tuto informaci nemůžete z výrobního štítku vyčíst, projděte dokumentaci kotle. Není-li třída uvedena ani tam, kontaktujte výrobce, případně ji zkuste na základě modelové specifikace dohledat na internetu.
Na výrobním štítku se uvádí celková třída kotle, nikoliv emisní třída. Pojem emisní třída se sice běžně užívá, ale normativně ani legislativně není definovaný. Pro zařazení do příslušné třídy musí kotel splnit limitní hodnoty pro emise i účinnost zároveň. Pokud model z pohledu emisí vyhovuje požadavkům třídy 4, ale svojí účinností odpovídá třídě 3, bude zařazen k nižší z uvedených tříd. Měření obou hodnot probíhá při 100 % a 30 % jmenovitého výkonu.
Kdy musím vyměnit kotel?
Zákaz se týká kotlů na tuhá paliva 1. a 2. emisní třídy z celkem pěti. Tyto kotle vypouštějí do ovzduší největší množství škodlivin a zároveň mají nízkou energetickou účinnost. Dokážou využít jen zhruba 70 procent paliva, a tak nemohou konkurovat moderním variantám, které mají minimální emise a pracují s téměř nulovou ztrátou. Dále se omezení vztahuje i na podomácku vyrobená nebo jakkoli upravená zařízení, u kterých není možné úroveň znečištění stanovit.
Kdy skončí topené dřevem?
Od 1. září 2022 začal platit zákaz používání kotlů 1. a 2. emisní třídy, jelikož jsou neekologické a mají velkou spotřebu. Podívejte se na štítek u Vašeho kotle abyste zjistili do jaké emisní třídy patří.
Jaké kotle Vybrat po roce 2024?
Skvělou alternativou jsou například kotle na pelety od společnosti KADRIA. Splňují nejvyšší emisní třídy a můžete také získat dotace.
Aktualizace normy v roce 2012 přinesla zásadní změny. Z dosud nejvyšší třídy 3 se stala třída splňující nejnižší možné požadavky na emise a účinnost. Kotle tříd 1 a 2 se nesměly od roku 2014 uvádět na trh. Nově se zavedly třídy 4 a 5, které odrážely technologický pokrok při spalování pevných paliv. Podle aktualizovaných pravidel se hodnoty začaly měřit i při sníženém výkonu. Působnost normy byla navíc rozšířena na kotle až do výkonu 500 kW – do té doby byla hranice stanovena na 300 kW.
Od roku 2018 nesmí být na trh uvedeny ani kotle 3. třídy. Povolen zůstal jen prodej kotlů třídy 4 a 5. Ani tento stav však dlouho nevydržel – všechny kotle, které se objeví na trhu po 1. lednu 2020, musí splňovat ekodesign. Tímto pojmem se označuje souhrn nových požadavků na kotle na tuhá paliva. Oproti emisním třídám by měl ekodesign lépe zohledňovat sezónní účinnost a celoroční provoz.
Jak získam dotace?
Samotné kotlíkové dotace myslí především na nízkopříjmové skupiny obyvatel, tedy na starobní a invalidní důchodce a také na osoby, které pobírají příspěvek na bydlení. Těm stát vrátí až 95 procent z částky, kterou za nový kotel zaplatí. Ostatní se mohou zapojit do další vlny programu Nová zelená úsporám, díky kterému ušetří až 50 procent z celkové částky. Maximálně je ale možné čerpat jen 80 nebo 100 tisíc korun, podle toho, jestli zároveň vybudujete i zásobník na pelety. Výhodou je, že se dotace vztahují i na ty, kdo kotel vyměnili už dříve, konkrétně od dále.