Tř. Tomáše Bati 1659, Otrokovice

Oplatí se vytápět peletami či dřevem?

Pro všechny, kteří ať už z ekologických nebo ekonomických důvodů upřednostňují vytápění dřevem, ale chtěli by si dopřát komfort, jaký nabízí vytápění plynovým kotlem, tedy minimální nároky na obsluhu, je vhodnou alternativou kotel na pelety.

Před koupí kotle na pelety zvažte:

1 Výkon kotle

Základním kritériem, které ovlivňuje určení správného výkonu kotle na pelety, jsou tepelné ztráty objektu. V zásadě by měl být výkon kotle o trošku větší, než jsou tepelné ztráty objektu. V případě běžného rodinného domu s plochou 150 m2 lze počítat s tepelnými ztrátami 7,5 kW (při novostavbě). Na pokrytí těchto ztrát je pak vhodný kotel s výkonem např. 12 kW. Při starších objektech třeba počítat s vyššími tepelnými ztrátami.

2 Akumulační nádoba

I když kotel v určitém okamžiku nepotřebuje topit, je stále “naložený palivem”, které dohořívá, a do systému se tak dodává minimální výkon ještě dalších 10 až 20 minut. Není to jako v případě plynového kotle, který se dokáže hned vypnout. Pokud se nenainstaluje malá akumulační nádoba na topnou vodu, díky níž z kotle odchází zbytkové teplo, může se z kotle v extrémním případě stát až parní kotel, což zapříčiní stříkání pojistného ventilu a spuštění dalších bezpečnostních prvků. Dalším souvisejícím problémem je nekvalitní hoření, přičemž se zhoršuje odvod tepla z kotle a prostor, kde se pelety spalují, se více znečišťuje.

3 Směšovač

Obecně lze říci, že v případě kotlů na biomasu je třeba v topných okruzích vždy použít směšovač. Je v nich totiž optimální (pracovní) teplota topné vody, která je mnohokrát vyšší, než třeba na vytápění. Může mít 80 až 85 ° C.

4 Napojení zásobníku teplé vody

Na kotel lze napojit i zásobník teplé vody. Z hlediska provozu se doporučuje volit větší objem zásobníku jako při plynovém kotli (100 až 120 l), optimálně 160 až 200 l, aby se dosáhla dostatečná délka provozu. Díky velkému vodnímu objemu má nejmenší kotel nižší ztráty, resp. v systému méně kolísá teplota.

5 Zásobník paliva

Většina peletových kotlů se dodává s mezizásobníkem paliva. Podle venkovní teploty vydrží naplněn jeden až tři dny. Peletky se vkládají ručně nebo automaticky. Pokud je zásobování plnoautomatické – pomocí tzv. flexibilního šneku (šnek) nebo vakuového sacího systému – jsou nutné drobné stavební úpravy. Při šneku postačuje zabudovat troubu s průměrem do 100 mm. Maximální vzdálenost přepravy pelet je 3 až 4 m. Při vakuovém sacím systému třeba zabudovat dvě roury o průměru 100 mm. Maximální přepravní délka je 10 až 15 m.

6 Požadavky na prostor

Technologická místnost by měla mít alespoň 12 až 15 m2 a zabezpečený přívod čerstvého vzduchu. Prostor na skladování by v rodinném domě s běžnou půdorysnou plochou měl mít minimálně 15 m2. Tato plocha postačuje k uskladnění 4,5 t pelet, což je přibližný objem paliva potřebný na jednu topnou sezónu při vzorovém rodinném domě s rozlohou 150 m2. Prostory by měly přímo sousedit a být stavebně odděleny. Dělicí konstrukce a dveře by měly splňovat požadavky na požární odolnost.

7 Palivo

V peletových kotlích lze vytápět jen peletami. Třeba používat pelety vyrobené z čisté dřevní hmoty bez obsahu kůry a ostatních nečistot z dřevařské výroby. Čisté pelety mají bílou barvu a nedrobí se. Nekvalitní pelety kotel více znečišťují a poškozují automatické prvky čištění teplosměnných ploch, jakož i ostatní komponenty. Pelety musí být suché stejně, jako byly dodány z výroby. Úsporu 20% paliva lze dosáhnout instalací již zmíněné akumulační nádoby. Od kvality pelet závisí i frekvence vysypávání nádržky na popel – jednou za dva až šest týdnů.

Přemek radí
Provoz kotle na pelety je v podstatě autonomní. Zatápění si kotel na pelety reguluje sám.

8 Komínový systém

Můžete použít systémové komínové tvarovky se spojovacím materiálem odolným proti vlhkosti nebo nerezový komín. Nerezový komín by měl být dvouplášťový s tepelnou izolací, aby teplota povrchu nebyla vyšší než 50 ° C. Pokud jen vložku starý komín, postačuje i jednoplášťový nerezový.

Základní rozdíly mezi kotlem na pelety a na dřevo
Kotel na pelety:

+ Zatápění a provoz kotle jsou plnoautomatické
+ Pelety jsou dodávány již vysušené s optimálním obsahem vlhkosti
+ Komfort zásobování palivem je vyšší, srovnatelný s plynovým kotlem
+ Čištění popela jednou za dva až šest týdnů
+ Ekologické vytápění

– minimální rozloha technologické místnosti a prostoru pro skladování je 30 m2
– vyšší pořizovací náklady od 60 000 kč, resp. 80 000 kč s akumulační nádrží a automatickým zásobováním; nižší ekonomická návratnost

Kotel na dřevo:

+ Požadavky na skladování metrovica dřeva jsou nižší a finančně méně náročné
+ Nižší pořizovací náklady, rychlejší návratnost
+ Nižší náklady na topné dřevo
+ Ekologické vytápění

– zatápění je klasické ruční (noviny …)
– dřevo musí být vysušené; 12 až 15 měsíců
– větší akumulační nádrž
– každodenní přikládání, čištění